Přeskočit na hlavní obsah

Netolerance v našich kruzích?


Již dlouho narážím na zvláštní problém. Mnoho goths neustále volá po toleranci, stěžuje si, že na ně na veřejnosti někdo pořvává, že je společnost nerespektuje. Ale je skutečně jen většinová společnost netolerantní vůči goths, nebo je to také naopak? Neustále slýchám posměšné výkřiky o Justinu Bieberovi, rovných kšiltech či Lady Gaga. Proč? Jen proto, že se liší od nás? Toto bývá víceméně problém všech subkultur. Rozčilují se, že je lidé diskriminují, přitom sami diskriminují ostošest. Možná by to stálo za zamyšlení. Pokud chceme toleranci, neměli bychom se především sami chovat tolerantně? Už ve školce nás přece učili, abychom se ke každému chovali tak, jak chceme, aby se on choval k nám. Ano, Justin Bieber se mi taky nelíbí, to ale není důvod, proč bych měla jeho fanynky urážet. Vždyť i já sama, když mi bylo dvanáct, jsem měla vzory, které vyplivlo Bravo. Ani s rovnými kšilty nesympatizuji, nicméně nevidím důvod je zesměšňovat, jelikož ani já nemám ráda, když mi někdo bezdůvodně nadává, aniž by si o mém stylu zjistil pravdu, či snad dokonce podrobnosti. A proto to nedělám. A zaráží mě, že to dělá tolik "alternativních" lidí. Netýká se to jen goths, například pro metalisty je tohle ještě typičtější. Proč odsuzovat jedno pro druhé? Kdo určil, že právě náš názor je ten jediný správný? Myslím, že má smysl to alespoň uvážit.

                  

Komentáře

  1. Kde to můžu podepsat?:)
    Tohle je problém, který jde napříč všema subkulturama i nekulturama. Občas mi připadne, že se ti lidi jenom vyžívají ve zdůrazňování své vlastní odlišnosti (rozuměj pliváním na zbytek světa). Je to docela smutný, protože tím se vlastně řadí do toho marastu, ze kterýho tak strašně chtějí utéct.
    Přiznávám zcela dobrovolně, že i já občas generalizuju, ale necítím potřebu někomu nadávat nebo něco zakazovat.

    Mimochodem, tohle se (bohužel) objevuje i ve scéně. Viz věčný boj cybers a tzv. pravověrných tradičních goths. Nebo nadávky na hipster/pastel goths. To je totéž.

    OdpovědětVymazat
  2. Ono je složité určit, co je to ještě přiměřená kritika a co už je nepřiměřené odsuzování. Se spoustou věcí také nesouhlasím (třeba právě se styly, které jsi zmínila), ale to neznamená, že je musím hned nenávidět. Větu o tom, že nemáme druhým dělat to, co sami nechceme, aby ostatní dělali nám, nás učili už ve školce.

    OdpovědětVymazat
  3. Goth nikdy nepatrili na vyslnie ani nikdy neslo o kemerciu a ak hňup a ovecka vychovavana tv a co im napisu v bravo, tak nech si kritizuju ,oni nemozu nikoho urazit su len oblecene babiky pochodujuce bez nazoru

    OdpovědětVymazat
  4. Mám na to podobný názor. Řekl bych, že tohle škatulkování a například rasismus jsou si celkem blízko. Já se snažím lidi brát jako jednotlivce, a snažit se neřídit podle barvy kůže, či obleční, hudby atd. Ovšem prvnímu dojmu se nikdo nevyhne. Ale jak říkám, je to o jednotlivci a soudit by se mělo podle toho jak se jednotlivec chová a prezentuje se tak veřejnosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, i s tím rasismem. Myslím že je správné brát lidi jako osobnosti. Navíc nikdo neříká, že se s ostatními musíme zrovna přátelit, jen je prostě rovnou neodsoudit.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…