Přeskočit na hlavní obsah

Underworld: Probuzení (Underworld: Awakening)


Jelikož jsem letos maturovala, prázdniny mi začaly už počátkem června. Po přijímačkách na vysokou školu mi tak vzniklo spoustu volného času, který jsme s přítelem využili k dlouhému odpočinku na chalupě. Vzhledem k deštivému počasí jsme celé dny proseděli doma, ve společnosti upírských filmů. Zvládli jsme tak všechny díly Blada a Underworldu. Během tohoto upírského maratonu jsme shlédli také nejnovější, čtvrtý díl Underworldu: Probuzení.



Začátek filmu se odehrává několik let po událostech z prvního a druhého dílu, kde se upírka Selene spojila s křížencem upíra a lycana Michaelem a společně zabili všechny starobylé upíry, kteří ovládali celou upírskou společnost pomocí lží, intrik a vražd. Zde navazuje čtvrtý díl (třetí díl se vrací do středověké minulosti), protože Selene s Michaelem sice odstranili tyranské vládce, ale tím zároveň zrušili veškerý řád, kterému upíři i lycani podléhali. Důsledkem těchto událostí je odhalení lycanů a upírů lidmi, což vede k masovému vyvražďování všech osob nakažených upírským či lacynským virem. Během této genocidy je Selene zajata a umístěna do laboratoře mocné společnosti Antigen, která se údajně snaží najít protilátku na zmíněné viry.


Selene je probuzena po dvanácti letech a zjišťuje hned několik šokujících zpráv: nejen že její milovaný Michael je zřejmě mrtvý, ale také že v Antigenu porodila dceru. Když z Antigenu i se svou dcerou Eve uteče, jsou obě odvrženy posledními zbytky upírské komunity. Navíc odhalí, že lycanská rasa, kterou všichni považovali za téměř vyhubenou, se naopak rozrůstá, což je úspěšně kryto lycany ovládaným Antigenem. To však není to nejhorší - v Antigenu byla vyvinuta látka, která umožní lycanům genetickou mutaci, po které budou mnohem větší a silnější. Dynamický příběh plný honiček v autě, skákání ze střech a střílení lycanů může začít - tentokrát v nové sestavě.


Film se mi víceméně líbil. Opět nabízí dobrodružství, akci a zajímavý příběh. Přesto mi připadal o něco méně napínavý, než předchozí díly. Děj je poněkud chudší, zřejmě slouží jako spojnice třetího a budoucího pátého dílu, pokud nějaký bude. Stejně jako v prvním dílu je konec otevřený a proto se dá očekávat, že bude následovat díl další. Jako nevýhodu také vidím popisování předchozího děje v úvodu filmu. Jelikož jde už o čtvrtý díl, tak prolog ve zkratce shrnuje děj už ze tří filmů a je proto dost zdlouhavý, což je pro člověka, který viděl díly všechny, poměrně nudná podívaná. Úvod také ubírá na délce samotného děje, který je tak poměrně krátký. Připomíná mi to "co se stalo v minulém dílu", tolik typické pro telenovely či dětské seriály typu Arabela. I přes tyto zápory jsem se u filmu bavila a jestli se vyplní mé předpoklady a dočkám se dalšího dílu, určitě si ho nenechám ujít.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…