Výlet do Drážďan

Minulý víkend jsme s mamkou v rámci zájezdu organizovaného mou školou jely na vánoční trhy do Drážďan. Pomineme-li některé další cestující z našeho autobusu s IQ světlušky, kteří nahlas vyřvávali výsledky svých pomatených myšlenkových pochodů, které bych se já styděla říct i potichu, tak se zájezd vydařil.
Když jsme vjeli do historického centra Drážďan, byla jsem tolik nadšená, že jsem na trauma z autobusu téměř zapomněla. Město je totiž skutečně nádherné a to i přesto, že bylo za druhé světové války poničeno bombami amerických letadel. Silné zdi chránící centrum, široký břeh řeky a nové kostely sladěné s historickými budovami perfektně vytváří kulisu tradičním vánočním trhům.

Výraz odpovídá pálícímu slunci, které nám díky bohu přálo.

Drážďanské trhy se od těch našich lišily už na první pohled - vše bylo velkolepě nazdobeno, od střech stánků až po elektrické rozvody a odpadkové koše. Všechno nevzhledné schovávalo chvojí. Chvojí, ne plastové řetězy co se jehličí nepodobají ani vzdáleně. Nikde se neválely plastové kelímky. To díky tomu, že u stánků vařili teplé nápoje do keramických a skleněných hrnečků s potiskem vánočních Drážďan, které byly na zálohu. To je skvělý nápad, který se v poslední době uplatňuje i v Čechách, například u festivalových pivních kelímků. Další milou věcí byly lucerny s hořícími svíčkami, které všude svítily. Všechny druhy a velikosti luceren stály na pultech stánků i na vysokých stolečcích po celém trhu. Nedovedu si představit, že by to fungovalo u nás. Tady by je lidé nejspíše rozbili, nacpali do nich odpadky, nebo je možná dokonce rozkradli.




Nemohla jsem si odpustit několik fotek se střechami stánků. Tohle u nás nenajdete.

Na trzích bylo vše velkolepé - potkaly jsme několik velikých dětských kolotočů s koníky a dalšími figurínami a také vánoční ruské kolo. Ve středu největšího trhu byla k vidění obří pyramida, několikametrová zvětšenina tradičního svícnu, ve kterém teplo svíček roztáčí vrtuli nahoře a ta pohání otáčivá patra s postavami jdoucími k jesličkám. Podobných pyramid jsme viděly více, ale tato byla největší a nejznámější.




Jelikož jsme byly vrstvami oblečení obalené jako cibule, vůbec nám nebyla zima a tak jsme celých šest hodin bez problémů vydržely chodit venku. Pouze na pár minut jsme se zastavily v poválečném kostele, kde právě probíhal vánoční koncert, což krásně doplnilo atmosféru. Nakupovaly jsme spíše hezké maličkosti, protože o tom, že uděláme výhodné obří koupě vánočních dárků jsme si ani nedělaly iluze. Soustředily jsme se hlavně na ochutnávání nejrůznějších dobrot, a tak jsem objevila ty nejdokonalejší indiány na světě, nejlepší stánkový svařák, nejúžasnější pečené jablko se skořicí, smetanou a panákem Amaretta, skvělý horký domácí chleba plněný obrovským množstvím tekoucího sýra a slaniny, s kysanou smetanou a pažitkou navrchu a nakonec vaječný punč - horký vaječný koňak s ovocnou šťávou a kopečkem šlehačky. Jednoduše jsem byla v jedlíkově nebi.

Wursty, svařák a zmíněné lucerny.

Stylový stánek s milionem příchutí indiánů, politých skvělou čokoládou. My měly irský krém a mandle s medem. Geniální. 

Před figurínou švestkáčka s indiánkem. Vidíte jak mi ho kolemjdoucí očividně závidí?


Těsně před odjezdem zpět do Prahy jsme zabrousily na druhý břeh řeky, kde jsme narazily na stánek s kovanými a koženými věcmi v historizujícím stylu. Po delším přemítání jsme pro mě vybraly malou kabelku na pásek - skvělá alternativa pro lidi trpící bolestmi zad. Už se moc těším na teplé počasí, kdy nebudu nosit dlouhý kabát a kabelku využiji.

Dva dokonale roztomilé adventní kalendáře (vidíte utíkající jezevčí ocásek?) a malovaný pohled Drážďan pro tetu. 

Pfllaumentoffel neboli švestkáček - kominíček ze sušených švestek. 



Do Prahy jsme vyrazily za hromového zvuku zvonů, o čtyři kila vánoční štoly těžší a naštěstí dost unavené na to, abychom většinu další strastiplné cesty zaspaly.

Komentáře

  1. Nejvíc závidím indiánky....taky bych si nějakýho zasloužila ;)Lill

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nějaké bych dovezla, ale za prvé by asi nepřežili převoz a za druhé bych je při tom převozu stejně určitě snědla :D.

      Vymazat
  2. Teda všechno vypadá absolutně úžasně - za rok se tam musíme nutně podívat *_* zbožňuju Vánoční trhy v Německu, přesně proto co jsi napsala - hliněný hrnečky na svařák a spousta výzdoby kterou nikdo nemá potřebu ničit...no a ten chleba se sýrem a slaninou jsem měla na WGT...ten ti závidim ze všeho nejvíc =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem si na tebe při jezení toho chleba vzpomněla :D. Určitě to tam navštiv, je to zážitek. Jen nedoporučuju sobotu, to jsme tam byly my a bylo tam dost přelidněno. Naštěstí byli všichni vánočně naladění a celkem milí :). A neopomeň pečené jablko a indiány :D.

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Díky, už se těším na krátké jarní bundy, abych ji mohla nosit :).

      Vymazat
  4. No, Němci tohle prostě uměj.. :] chystáme se tam tenhle víkend - nemůžu se dočkat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se nedivím, takhle před Vánoci to krásně naladí na tu správnou vlnu :).

      Vymazat
  5. Byla jsem tam před rokem v létě, a nebýt těch vánočních serapatiček, připadlo by mi, že je to tam pořád stejný:D Drážďany jsou krásný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou, také bych tam chtěla jet v létě a hlavně na delší dobu, pořádně to tam prolézt. Ale ty serepetičky mají hodně do sebe :).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Lednové focení, část první

Zpět k Vánocům