Přeskočit na hlavní obsah

Motýlí efekt?

Včera jsme s Markem a kamarádkou Lilly po dlouhém plánování navštívili výstavu Motýlí efekt?, konající se v pražském Rudolfinu. Vystaveny jsou na ní díla šesti umělců, kteří se, jak stojí v průvodním textu, každý po svém snaží o dekonstrukci a defragmentaci obrazu. Marka výstava zaujala tím, že jednoho z tvůrců zná osobně, mě zase tím, že si jednoho z umělců pamatuji z mediálně protřelé výstavy Decadence Now!. Expozice zahrnuje tato jména: Jiří Petrbok, Daniel Pitín, Martin Gerboc, Vladimír Véla, Lubomír Typlt a Adam Štěch.

Zdroj obrázku(Adam Štěch - Remake)

Myslím že mohu mluvit za všechny, když řeknu, že nás nejvíc oslovilo dílo Daniela Pitína, jehož obrazy jsou úžasně propracované a plné mnohoznačných detailů, viditelných až při bližším prozkoumání. Navíc jeho vize špinavého města s ještě špinavější budoucností, nepatrnými lidmi a pustou prázdnotou, je mi velice blízká. Často mi jeho obrazy nejprve připadaly jen jako prázdné staveniště a až po chvíli prohlížení přede mnou vystoupily přízračné postavy a mnoho nejrůznějších maličkostí.

Zdroj obrázku, (Daniel Pitín - Dům na ostrově)

Po výstavě jsme přešli přes řeku a prošli se na Malou stranu, kde jsme se nakonec usadili v kavárně Kellyxír, patřící k muzeu alchymistů. Stěny jediné místnosti jsou pokryté nápisy jako vystřiženými z alchymistických knih a na stropě je zavěšen barevně nasvícený systém skleněných baněk a trubek. Velice krásné prostředí bohužel trochu zastírala příliš horlivá servírka a špatně vychlazené pivo. Tuto kavárnu mohu doporučit, ale opravdu spíše na kávu, než na pivo, a hlavně pokud vám nevadí komunikace s cizími lidmi.  Jsem spíše introvertnější typ a oceňuji, když se obsluha omezí na nutné minimum konverzace. Brzy jsme se tedy měli k odchodu a přesunuli se do léty ověřené hospody Hells Bells. Není tam žádný luxus, ale pivo mají vychlazené, navíc zrovna promítali klipy ke starým písničkám a následně jejich coververze od různých metalových kapel, což jsme uvítali. Den to byl vyčerpávající, ale užili jsme si od každého trochu a osobně mě to moc bavilo.

Zdroj obrázku (Kellyxír - pokoušeli jsme se o vlastní fotku, ale v té tmě mi to mobil bohužel neumožnil)

K příležitosti kulturního vzdělávání jsem si oblékla nové kalhoty se sametovými vzory, které jsou mým hrdým výdobytkem. Hned po Vánocích jsem je našla o číslo menší zahrabané v úplně jiné kolekci a prodavačka mi řekla, že už jsou dávno vyprodané. O to větší radost mi udělalo, když jsem je po více jak měsíci v Palladiu znovu objevila a to dokonce v několika velikostech.
Průsvitnou košili s volánkovým límečkem (ani jedno na fotce pochopitelně není vidět) jsem si koupila téměř na truc po celodenním procházení obchodů a zjišťování, že po skvělých předchozích kolekcích jsou ty současné absolutně nijaké, prostě jen nevýrazné hadry nehodící se i na mytí oken. Protože se z nákupů nerada vracím úplně s prázdnou, nakonec jsem sáhla po prvním kvalitním černém kousku, co nevypadal jako z laciné hrabárny. Nakonec jsem ráda, že ho mám, hodí se ke každé příležitosti.


 Náušnice a přívěsek jsou ptačí klícky, snažila jsem se je zachytit, ale chtělo by to lepší foťák.


Šifonová košile: Benetton
Kalhoty: H&M
Boty: Dr. Martens

Komentáře

  1. Dom na ostrove je krasne dielo sedel som a kukal a kukal a kukal az som sa stracal v tom dome
    kaviaren utulna hned by som do nej zaparkoval a Ty ako vzdy super zladena ,)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je úžasné, tohohle autora jsem objevila až teď, tak doufám že brzy zase bude mít nějakou výstavu :).
      Děkuju :).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…