Přeskočit na hlavní obsah

V plesové náladě

Plesová sezona je v plném proudu a tak jsme i my "nahodili obleky" a vypravili se na ples gymnázia Voděradská, kde studuje několik našich kamarádů a známých. Ples se konal v pražské Lucerně, z čehož jsem měla trochu obavy, protože na několika plesech, na kterých jsem tam před pár lety byla, bylo neuvěřitelně přelidněno, vedro, nedýchatelno a nedalo se sedět jinde než na schodech pro personál. Proto mě příjemně překvapilo, že v nejvyšším patře bylo spoustu volných míst, dokonce celé volné stoly, z nichž jeden obsadila naše skupinka.

Konečně máme s Markem vlastní plesovou fotku :)

Ověřila jsem si známou skutečnost, že cizí maturitní ples je mnohem zábavnější než vlastní. Před rokem, když jsem maturovala já, to bylo samé převlékání, zdravení se se všemi příbuznými, téměř povinné poslouchání projevů a obecně hektické plnění plánu. Teď jsem měla mnohem více času na povídání si se známými kolem stolu, na focení, pojídání obložených chlebíčků a obdivování (nebo kritizování) nejrůznějších módních kreací. Dokonce jsme si s Markem dobrovolně zatančili, což se nám na mém plese také nepoštěstilo. Jediná nepodařená věc byly moje šaty. Těšila jsem se, že si vezmu hedvábné bílé, které jsem si podle vlastního návrhu dala ušít před rokem na svůj maturiťák. Nemám v nich ani pořádnou fotku, což jsem hodlala napravit. Ovšem, jak se tak občas stává, když vám dlouho něco leží v šatníku a vy se to jednoho dne rozhodnete obléknout, zjistila jsem, že mi někde šponují, někde táhnou, zkrátka jsem si měla navrhnout něco, co pojme i menší změny postavy, a ne úzké upnuté šaty s rozparkem do poloviny stehna. V den plesu jsem tedy ještě musela změnit plány a vzít si šaty, které nosím poměrně běžně k naprosto všedním příležitostem. To a další nepříjemnosti, jako například rozpáraná krajková rukavička pět minut před odchodem nebo krém na ruce na šatech, mě tak rozladilo, že jsem do Lucerny málem odmítla jít. To by ale byla škoda, nakonec jsem se dobře bavila a i v obyčejnějších šatech jsem si připadala maximálně společensky.

S Lilly 

 S Magdou a Lilly


Bez chlebíčku by to nebyl ples

Po plese tradičně následovala afterparty, která bohužel vůbec nesplnila očekávání, hudba byla hrozná (nechápu proč má někdo potřebu remixovat dokonce i Gangam Style), DJové měli příšerné řeči a to dokáže zabít každou lepší náladu. Trochu mě to mrzelo, jelikož jsme si s kamarádkou Lilly vymyslely sladěné party modely a doufaly jsme, že je tam trochu předvedeme a alespoň se spolu vyfotíme. Bohužel jsme se tak nudili, že jsme s Markem odešli asi po hodině a na pořádnou fotku ani nedošlo. Doufám, že se brzy naskytne nějaká zábavnější akce, vhodná pro dvoje zebrované šaty.

Jediná fotka, kterou z afterparty máme, půjčená z 4events. ("Tvařte se, že se hrozně bavíte." :D)

Komentáře

  1. No...taky jsem o tom chtěla psát report, ale teď už je to v podstatě zbytečný...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není, ty na to máš jinej pohled a názor a navíc tvůj blog čtou jiný lidi :). Myslím že naše články o tom samým nikdy nebudou stejný :).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…