Přeskočit na hlavní obsah

Masters of Rock 2013

S prázdninami přibývá námětů k psaní článků, na druhou stranu tím ubývá času k jejich stvoření. Mám fotky na čtyři posty, ale čas sotva na jeden. Takže jako první volím článek pro mě nejdůležitější - o festivalu Masters of Rock 2013, kterého jsme se s Markem jako obvykle zúčastnili.
Program nás tentokrát tolik nezaujal, každý den jsme měli jen jednu, nanejvýš dvě výraznější kapely, na které jsme opravdu chtěli jít, ostatní jsme brali spíš jako ty, na které si třeba na chvíli půjdeme sednout, pokud zrovna nebudeme ve městě na pivu. Letos jsme toho tedy tolik neviděli a nebudu se proto pouštět do dlouhých reportáží. Úžasní byli Powerwolf se svou religiózní stylizací a chytlavými melodiemi, jejich vystoupení bylo jediné, které mě opravdu povzneslo mimo tento svět. Je to jedna z těch skupin, se kterou si člověk může zazpívat, ačkoli její hudbu zatím neznal. Další kapela, která mě nadchla, byla The 69 Eyes (i přesto, že mi nezahráli Borderline). Ovšem "Oči" odjakživa miluji, takže nevím, jestli můžu hodnotit objektivně. Písničky měli myslím vybrané docela dobře, reprezentovali většinu tvorby včetně té nejnovější, ale myslím si, že z nového alba X mohli přece jen zahrát trochu víc. Zvuk nebyl nic moc, Jyrki 69 nebyl první dvě písničky skoro slyšet, to se pak naštěstí zlepšilo. Stáli jsme blízko pódia, vzadu byl zvuk možná celistvější. Se zvukem byl obecně problém, nejvíc se to projevilo při vystoupení Lordů, kdy to vypadalo, že u zvukařů buď právě něco vybuchlo, nebo mají drogy ve vodě. Lordi se mi jinak líbili (ačkoli mi opět nezahráli song :D), těšila jsem se na ně od posledního vystoupení na Masters of Rock 2010. Letos neměli takovou show, tenkrát ale celý festival ukončovali a měli víc času a prostoru. Nějaké petardy, utrhané končetiny a křídla ovšem nechyběla ani teď. 

Tentokrát jsme měli Efie s foťákem, takže i fotky jsou. Sned nevadí, že jsem si je vypůjčila :).

Já, Lilly a Efie a čekání na The 69 Eyes

A dočkaly jsme se :)

Hodně se nám líbili ulítlí Leningrad Cowboys (kapela s asi deseti zpěváky, šílenými kostými, falešným Elvisem, kombinující vše od Queenů po ruské písně je opravdu zajímavá juchačka) a velkolepí Rage s orchestrem, na kterých jsme k naší smůle vydrželi jen do poloviny, jelikož jsme byli hrozně unavení a areál byl tak nacpaný, že jsme nemohli sedět pomalu ani na zemi. Vážně doufám, že to nebyla naše poslední příležitost vidět Rage v plné parádě. Dále jsme objevili kapelu Elvenking, která se mi na první poslech zalíbila a jejíž velkou část jsme pak potkali u tribuny. Ne vždy jsme však byli překvapeni mile - zklamali nás Grave Digger, jejichž zpěvák při největším hitu neustále nechával zpívat publikum, takže ani jeden refrén neodzpíval celý a pro nás, stojící opodál, to byla velká nuda. Koho jsme vůbec nepochopili byl headliner festivalu - Avantasia. Ne že by se nám vysloveně nelíbila, některé starší písničky bych si i poslechla, ale nerozumíme, proč ji všichni tolik obdivují. Zvláště nové CD mi prostě nejde přes uši. Navíc jsme od tolik zdůrazňované megashow očekávali něco víc, než že na pódiu budou najednou zpívat čtyři zpěváci, to jsme přece viděli hned první den u Leningrad Cowboys, jejichž představení navíc hýřilo opravdu vším možným. Stále také nechápu, proč má být Avantasia metalová opera. Myslela jsem, že mi to jejich vystoupení osvětlí a ono ne. Ostatní byli ale z Avantasie doslova dojati, takže na ní zřejmě něco být musí, ovšem nám to tedy uniká.

Elvenking

Tolik k samotnému Masters of Rock. Letos jsme ovšem byli velice kulturní i v pauzách mezi chozením na kapely. Po čtyřech letech co do Vizovic jezdím jsem se konečně podívala do zahrad vizovického zámku, které mě udivili svou rozlohou a jednoduchou krásou. V zámeckých budovách se nachází také čokoládovna, do které jsme udělali hned dvě výpravy a kde jsme si koupili pipetky s Tequilou, jejichž konec byl ucpaný pralinkou. A když jsem u nakupování, nesmím opomenout to nejdůležitější - máme naše historicky první kapelová trika, brzy se v nich pro účely blogu zvěčníme. A hádejte s jakou kapelou :).

Nejlepší, nejlepší malinová tříšť! :)






Musím opěvovat čokoládovnu: objednala jsem si dvě pralinky a presso se dvěma mlíčky, dostala jsem jednu pralinku jako bonus a mlíčka byla v košíčkách z hořké čokolády... Ráj :D.

Čokoládové Tequila panáky - to, co vypadá jako tyčka od lízátka je ve skutečnosti ona pipeta naplněná pravou Tequilou :).

Lilly, Marty, my a pivo :)

PS: Jestli jste mě na MoRu potkali, neváhejte se ozvat :).

Komentáře

  1. Ahoj :-) Teda vy si na MORu užíváte :-))) Co to je za zámek a kde je ta čokoládovna? Jezdím na MOR 11 let a toto neznám :-D Golden

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…