Přeskočit na hlavní obsah

Ježci jdou do světa

Pokud jde o zvířata, nejsem zrovna vřelý typ. Když vidím na ulici psa, neběžím si ho pohladit a jako malá jsem netoužila mít koně. Když ale jde o zvíře, které potřebuje pomoc, tak se o to pokusím. Jsem spíš typ záchranář :). Tak se tedy přihodilo, že už několik let doma přes zimu opatrujeme pokaždé nové malé ježky. Ježek by před zimou měl mít 700g, aby přežil zimní spánek. A my máme štěstí na ježčata, která jsou třetinová. Jednou se nám takový zatoulaný ježek tři dny motal kolem domu, až jsme si ho vzali k sobě. Jednou náš pes těsně před zimou udolal dospělého ježka a nám pak zbylo pět malých. Letos jsme dva ježky našly s kamarádkou Lilly koncem podzimu v parku. Byli velcí asi jako polovina mé dlaně a zrovna se blížil týden velkých mrazů. Neodolala jsem, Lilly mi v plaveckých potřebách sehnala krabici a ježci se vezli domů.
Doma jsme ježky měli ve vaničce vysypané kočičím záchodem, ne tím modrým, ale tím přírodním, pilinovým, které se používá i jako podestýlka. Ve vaničce měli ještě boudičku, ve které spali. Ježky pokaždé krmíme psími konzervami, na internetu jsem našla všelijaké rady, ale konzervy se nám osvědčily nejlépe, ježky jsme letos chovali počtvrté a vždy se jim dobře dařilo, rostli a celé léto jsme je pak potkávali na zahradě.
Tentokrát jsme s vypouštěním do přírody kvůli nestálému počasí dlouho otáleli. Vypustili jsme je před pár dny a jelikož ještě vedle vaničky začali vyrývat žížaly, o svou přirozenost zřejmě nepřišli :). Jsou teď tak velcí, že bych je neudržela ani v obou dlaních (o což ovšem není dobré se pokoušet, píchají opravdu hodně a na bodlinkách mají špínu, takže se ranka rychle zanítí a bolí). 

This side up :). Už čenichají vůni svobody. Domeček vypadá špinavě, ale ve skutečnosti jsme jim měnili podestýlku každý den a krabicový domek každý druhý den. 

A po vůni svobody přišla vůně žížaly.


These are our hedgehogs. We took care of them during winter. They were smaller than half of my hand before winter - that's why I took them home, hedgehogs must weigh 700 g to survive a hibernation. They grew bigger and now I can't hold them in my both hands.
We took care of hedgehogs several previous winters so it's no news for us. We always use a canned meat for dogs to feed them and they like it.
We had them in a plastic bathtub with pellets from sawdust and with a small pasteboard house. We had to change the pellets every day and the house every other day.
We set them free a little late this year, because of bad weather. After their release they immediately started to dig in the ground and look for earthworms, so I can tell they lost nothing of its nature :).












Vytvořili jsme jim pelíšek venku a dali k němu knäckebroty, které milují. Třeba se tu usadí.


Komentáře

  1. *o* ty jsou nádherný !!! To je úžasný, že jim takhle pomáháte - já jsem na ježky snad ještě nikdy nenarazila... jenom občas jednoho vidím někde z dálky jak dupe =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Škoda, že mě nenapadlo je vyfotit, když byli ještě malinký :). My máme zahradu u lesa, tak nám na ní každou chvíli něco přiběhne - ježci, kuny, netopýři, za plotem se občas objeví i srnka nebo divočák :D.

      Vymazat
  2. Vyrostli pěkně :) a jsou to hezké ježčí fotky :)
    Lily

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, jsou vykrmení jako selátka :D. Teď už se mrazu bát určitě nemusí. Marek mi je takhle skoro-umělecky vyfotil, bylo by škoda si je nezaznamenat, když tu s námi půl roku bydleli :).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…