Metalfest 2014 - část druhá

Pokračování předchozího článku.

Další den jsme se do areálu vypravili až na Bloody Hammers, což je nová a zatím celkem neznámá kapela Anderse Mangy, kterého možná znají někteří goths - já osobně jsem jeho elektroničtější hudbu znala z Vampirefreaks.com. Jeho nová kapela je podstatně metalovější, než jak jsem jej znala, ale i tak se mi líbila. Skupina působila dost nejistě, na pódiu je nejspíš nováčkem, ale já byla naprosto spokojená. Moc lidí na ně nepřišlo, a tak jsme mohli v klidu stát přímo u pódia a podporovat Anderse Mangu a spol. pěkně zblízka. Mimochodem, přivezli s sebou skvělá trička, teď lituji, že jsem si jedno nekoupila.


Bloody Hammers

Další kapely nás tolik nezajímaly, a tak jsme se vypravili do plzeňské zoo, která sousedí přímo s areálem amfiteátru (z hlediště je dokonce přes plot vidět na velké dravce) a s kempem (odtud je vidět hned několik výběhů - s klokany, husami, pštrosy a dalšími). Nebyli jsme zdaleka jediní návštěvníci festivalu, kteří se vydali do zoo.


Zoo zvenku, stranou do kempu


Zoo zevnitř - od orla už bylo vidět hlediště amfiteátru. A krokodýly jsem viděla poprvé v životě, ty v Praze nemáme :).

Ze zoo jsme rychle spěchali zpět do amfiteátru, kde jsme viděli Flotsam and Jetsam, Sepulturu a Rage - opět zpovzdálí a s jídlem v ruce. Pak už přišel vrchol dne - Powerwolf. To je kapela, která se za posledních pár let hodně proslavila - ještě před několika lety hrály někdy dopoledne jakožto neznámá skupina, letos už uzavírali druhý den a hlediště měli narvané. Jejich hudba je silně prodchnuta temnou náboženskou atmosférou, černou mší a vlkodlaky. Viděli jsme je už potřetí a a opět to byl skvělý koncert.






Powerwolf

Poslední den jsme se vypravili do areálu až na Dymytry, které jsme moc neznali a které všichni opěvují, abychom zjistili, že a) zpěv je absolutně nijaký b) texty jsou hrozně primitivní. Takže jsme se asi po třech písničkách odebrali zpět do kempu a dali jsme si šlofíka. Xandria nás nezajímala, proto jsme se do amfiteátru vrátili až na glam/hard rockové Kissin' Dynamite, což je mladá, ale docela dobře znějící kapela. Trochu mi na těchto skupinách vadí ten jejich floutkovský, frajírkovský postoj, nicméně když hudba šlape, je rychlá a veselá a zpěvák má dobrý hlas, je to fajn, a tak se mi i Kissin' Dynamite líbili. Po nich už přišli dvě gothic rockové skupiny (letošní festival byl vůbec gothic subkultuře nakloněn) - Tiamat a The 69 Eyes. Koncert Tiamat byl neuvěřitelně smutný. Zpěvák Johan Edlund před nějakou dobou oznámil, že z kapely a celkově z hudebního světa odchází. Tohle tedy bylo jedno z jeho posledních vystoupení. Edlund celou dobu vypadal, že se zhroutí, klepal se tak, že pomalu neudržel papír v ruce, dojatě se objímal s ostatními muzikanty i s fanoušky pod pódiem. Celou dobu jsem trnula, že snad na tom pódiu umře (vlastně kdo ví, proč skupinu tak náhle opouští). I přes to byl koncert Tiamat podstatně lepší než předloni na Masters of Rock. Od lepšího zvuku po lepší výběr písniček. Ovšem ukázala se zde i stupidita a primitivita českého diváka. Vedle nás seděla skupinka typických českých strejců, kteří civěli na vystoupení a dostávali u něj hlasité záchvaty smíchu, až se naše lavička otřásala, a ještě hlasitěji ho komentovali trapnými poznámkami. Nakonec jsme si museli odsednout, protože jsem přes ty jejich kecy hudbu ani nemohla vnímat. No a to vyvrcholilo tím, že když Edlund odcházel z pódia, někdo po něm mrštil kelímek piva. Bravo.




Kissin' Dynamite...stavějí pyramidu jako roztleskávačky :D


Tiamat

Pak už přišli The 69 Eyes. Jejich koncert byl také lepší, než loni na MoR. Jyrki 69 dokonce odčinil loňské faux pas s trikem s růžovým potiskem, které se přízemnímu českému rockerovi patrně stalo trnem v oku či co. Tentokrát celá kapela nastoupila pro jistotu v černočerné, Jyrki v triku Ramones, což zřejmě nebyla náhoda, protože v přídavku zazněl i jeden jejich cover: I Just Want to Have Something To Do. Ramones mám ráda, takže jsem byla příjemně překvapena :). Celkově se mi set The 69 Eyes moc líbil, loni jsem občas ani nepoznala známou písničku, letos vše znělo podstatně víc jako na albech, nebýt toho, že si Jyrki často upravuje text podle situace :D. Jen nevím, proč ani letos do setlistu nezařadili Borderline, je to titulní skladba nejnovějšího alba a je moc povedená a já ji ani jednou neměla šanci slyšet živě. Nakonec set "Očí", i když s dlouhým přídavkem, skončil - a tím to skončilo i pro nás. Sice jsme Doro Pesch, která následovala a festival tak uzavírala, ještě nikdy neviděli, ale není to úplně náš šálek čaje a navíc jsem se potřebovala vyspat kvůli zkoušce (kterou jsem stejně neudělala, takže jsem klidně mohla další dvě hodiny koukat na Doro, ale kdo to mohl tušit).




The 69 Eyes

Pro mě osobně byl tento ročník Metalfestu asi nejlepším festivalem vůbec, určitě alespoň co do pohody, pohodlí (s karavany a velkými "spacími" auty přijelo, až na pár výjimek, jen několik postarších Němců, takže jsme v noci měli v kempu ticho a klid a mohli jsme se vyspat do růžova) a množství shlédnutých kapel. Nevýhodou je, že si sem většina našich přátel ještě nezvykla jezdit, bylo by fajn přijet s partou. Snad někdy příště.
A abych nezapomněla: v kempu jsme měli i kachnu s kachňátky :).

Jedno ulovilo...vajgl?


A nakonec se trefilo: žížala! :D

Komentáře

  1. skvělé fotky!
    festy momentálně nezvládám, ale
    na nich je dobré, že nějakou kapelu si člověk
    vždycky najde

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :).
      To je fakt, a pozná nějaké nové. A zaplatí za to zhruba stejně jako za běžný koncert jedné kapely.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Lednové focení, část první

Zpět k Vánocům