Přeskočit na hlavní obsah

Drážďany 2014

Slíbila jsem, že nový článek bude co nejsoučasnější, a proto vám hned po prázdninové Paříži ukážu něco z předvánočních Drážďan.

Vyvánočněné drážďanské hlavní nádraží

Na trzích v Drážďanech jsem byla už před dvěma lety, psala jsem o tom tady. Tenkrát jsem tam byla jen s mamkou a pro velký úspěch jsme se to rozhodly zopakovat s celou rodinou. 
Letos jsme jeli vlakem, České dráhy měly na advent akci, takže zpáteční lístek pro jednoho tam i zpět (tam jme měli místenku, zpět jsme si mohli vybrat ze čtyř vlaků a místenka proto nebyla) vyšel tuším na 420 Kč. Kupodivu ani v jednom směru nebyl vlak plný, takže jsme měli celé kupé pro sebe. Cesta do Drážďan netrvá nijak zvlášť dlouho, okolo dvou hodin, a vlakem je to navíc o poznání zábavnější než autobusem po dálnici.
Kolem jedenácté jsme dorazili do Drážďan, kde bohužel vládlo dost nepříjemné počasí. Před dvěma lety sice dost mrzlo, ale svítilo slunce, bylo vysloveně nádherně a město pokrývala sněhová závěj, která trhy vynesla na vrchol ježíškovské atmosféry. Tentokrát bylo snad deset nad nulou, ale celý den hustě pršelo, foukal ledový vítr, bylo zataženo a jednoduše hnusně. Já s Markem jsme počítali s poměrně teplým počasím a davem lidí, ve kterém by deštník stejně nešel otevřít, takže jsme byli oblečení spíš nalehko a neměli jsme nic proti dešti. Brzy jsme tedy začali být promrzlí, unavení a Marek to nakonec ještě odstonal. V půli dne jsme se dokonce museli jít ohřát do první restaurace, kde byl volný stůl, a skončili jsme tak v podniku vybaveném na téma Austrálie (jak vánoční :D). Na druhou stranu bylo na trzích o poznání méně lidí (takže jsme klidně deštník mít mohli :/), nikde nebyla tlačenice a i hlavním trhem Štrýclmarktem se dalo bez problémů projít za pár minut. Ukázalo se, že vlastně ani není tak velký, jak jsem myslela, tenkrát jsme ho prostě jen procházeli kvůli mačkanici hrozně pomalu. Co se týče nákupů, opět jsme se soustředili hlavně na jídlo s sebou do ruky (samozřejmostí je vynikající handbrot, svařák a eierpunch), ale přivezli jsme si i vánoční prostíraní, pár kilo štoly a pytlík těch nejlepších sušených datlí na světě.
Letos jsme ovšem nenarazili na stánek s božskými indiánky a také na ten s malovanými adventními kalendáři, což mě dost zklamalo. Nakonec jsme byli tak unavení, že jsme ani nepřešli na druhý břeh řeky jen jsme se podívali do dvou kostelů a domů vyrazili poměrně brzy.

A jdeme na Štrýclmarkt

Mám především fotky stánků a jejich střech, protože poctivě ozdobené stánky v Německu se prostě neokoukají a s těmi u nás se nedají srovnávat - modely lodí na střeše se mi obzvlášť líbily :).









Wursty!



Tady jsme si koupili naše nové modré prostírání :). 

Kostel Kreuzkirche








Svařák :)



Roztomile jednoduchý Betlém

Ovce pana Spocka :D


Tradiční drážďanské hvězdy


Náhrdelníky a náramky z páteří - nebýt tak drahé, tak si nějaký koupíme

Ananas v čokoládě - za chvíli jsem měla čokoládu všude :D

Já s Fürstenzug (Knížecím průvodem) v pozadí. Je to největší obraz složený z miniaturních porcelánových kousků na světě, měří 102 metrů. Bohužel je v uličce a nedá se proto pořádně vyfotit celý)

Pečené jablko s vanilkovým krémem, skořicovou marmeládou, Amarettem a šlehačkou prostě nemohlo chybět.



Kostel Frauenkirche


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…