Přeskočit na hlavní obsah

Paříž 2014 - Dny 5 a 6


Tadá! Jelikož náš výlet nebyl nekonečný, toto je konečně příspěvek poslední a zároveň můj nejoblíbenější: jak jste jistě pochopili z úvodní fotky, tento den jsme navštívili gothicovo přirozené domácí prostředí :D.



Den 5:
- ráno odjíždíme na hřbitov Pére Lachaise, což je můj osobní cíl v Paříži (a jedna z mála známějších památek, kterou jsem při svých předchozích návštěvách neviděla)
- doporučuji si koupit mapu hřbitova, jinak po něm budete bloudit a hroby slavných osobností najdete jen těžko
- Nacházíme hrob Jima Morrisona (chybí na něm známá busta a je ohrazený :/), Oscara Wilda (což je můj oblíbenec už od doby, kdy jsem ve čtvrté třídě přečetla Strašidlo Cantervillské), Balzaca a mnoha dalších zajímavých osobností
- fotíme pár stylových fotek, chtělo by to ale celý den, stativ, několik sad oblečení...
- přejíždíme na Montmartre, kde navštěvujeme chrám Sacré Coeur a (podle mě mnohem působivější) kostel Saint-Pierre-de-Montmartre, což je jeden z nejstarších kostelů v Paříži
- v Sacré Coeur chtějí nekřesťanské peníze, např. jedna svíce stojí 10€
- přejíždíme do moderní čtvrti s mrakodrapy - La Defense - kde koukáme na západ slunce z Grande Arche (to je ta moderní budova ve tvaru oblouku, která je jednou mnohakilometrovou linií spojená s obloukem Carrousel a Vítězným obloukem)


Poirotova rodina :)




Vrána na hřbitově - přirozeně to nešlo nevyfotit...

...ovšem jak jsem se do toho vložila já, vrána přestala pózovat a nakonec uletěla :/.



Jim Morrison

















Bezva balancující židlovitý náhrobek pro jakousi Mireille :)

Otec Enfantin - zajímavá osoba hodná vygůglení :D




Náhrobek Victora Noira je znám pro časté "nemravné" fotky, které zde pořizují slečny. Já přirozeně zůstala decentní :D. 





Oscar Wilde








Allan Kardec, zakladatel spiritismu



Honoré de Balzac









Merlinova rodinná hrobka :)








Netopýří hrobka

Kostel na Montmartru






Výšlap vzhůru na vrchol Montmartu, hory mučedníků


Zbytky uměleckého ducha se zde ještě dají najít, i když převážnou část kopce okupují hnusné globální suvenýry a vetešárny

Saint-Pierre-de-Montmartre



Sacré Coeur





Výhledy z vrcholu Montmartru téměř na všechna místa, která jsme do té doby navštívili



Za chrámem - tak přesně v tomto domě bychom mohli bydlet :)

Sacré Coeur zezadu







Odtud až do konce dne jen samé La Défense










Socha Obrany (= La Défense)

Od oblouku k oblouku

Pod Grande Arche




Den 6:
- den odjezdu - ráno balíme a ukládáme kufry v hotelu a chceme volnější den, nohy už nás bolí jako čert
- jedeme do Invalidovny (jak příhodné) podívat se na hrob Napoleona a jeho příbuzných, včetně jeho syna Orlíka, vévody Zákupského, jehož tělo sem dal přemístit Hitler a je nyní umístěno sice se správným nápisem, ale pod sochou Napoleona I., což je krajně matoucí
- v Invalidovně je krásná, ale drahá kavárna a jako v celé Paříži, i tady jsou hrozné záchody
- další zastávkou je Eiffelovka, kterou asi musí v Paříži navštívit každý, ovšem my na ni koukáme jen zvenku, nechce se nám platit za výšlap ani stát frontu na lístky, navíc jsme měli krásný výhled předchozí den ze Sacré Coeur
- po náročném týdnu odpočíváme v kavárně s lahví dobrého vína, barman vypadá jako Louis de Funes
- jako poslední zajímavost volíme sochu Svobody, menší kopii americké ikony (vždy jsem myslela, že to bylo naopak)
- socha stojí na ostrově, který zároveň slouží jako arboretum, je tu hezky, ostrov je Francouzi hojně využíván k joggingu a jinému cvičení
- po několika fotkách jedeme do hotelu
- čekáme, až se náš recepční pokloní k Mekce, pak bereme kufry a odcházíme na nádraží
- jízdenky na RER se bez kreditky skoro nedají koupit, Marek s taťkou shánějí lístky tak dlouho, že nám nekonec málem uletí letadlo
- dobíháme k přepážce minutu před jejím uzavřením, hrozná stresová tečka za dovolenou, okamžitě nastupujeme do letadla
- konečně oddych, dáváme si víno a pak už jen domů, dát si nohy nahoru

Kostel před naším hotelem. Bohužel už nevím, komu byl zasvěcen.

Náš trochu zoufalý hotel

Invalidovna






Dóm v Invalidovně


Napoleonův nejstarší bratr




Sarkofág Napoleona Bonaparte. Na fotkách to není vidět, ale v podstatě je to takový menší dům.


Pod sochu Napoleona dal Hitler umístit ostatky jeho syna Orlíka, vévody Zákupského

Markovo umění v zahradě Invalidovny


Moderní socha Svatého Diviše (ve francouzštině Saint-Denis). Právě po něm se Montmarte jmenuje "hora mučedníků" (Mont des martyrs). Byl tam sťat pro svou víru, ovšem nezemřel hned - zvedl svou hlavu a odešel s ní na místo, které po něm později bylo pojmenováno a kde pak byl postaven první skutečně gotická bazilika - bazilika Saint-Denis. 

Vykýře pravých rytířů








Viděli jste Počátek? Tak tady se natáčela snová scéna s ohýbajícím se prostorem.


Totální vyčerpání - čas na kavárnu.


Ostrov s arboretem






KONEC!
Doufám, že jsem vám tou záplavou fotek nevytopila počítač :). Užívejte si první letošní dny a nashledanou u příštího článku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts.

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…