Vánoce u nás

Konečně jsme se dostali do současnosti - k Vánocům :).

Stromeček letos taťka přivezl z Moravy z našeho lesa :).

Letošní příprava na Vánoce mě málem stála nervy. Obvykle mám dárky vyřešené už v listopadu, nejpozději začátkem adventu už mám nakoupeno nebo i zabaleno. Tentokrát jsem do adventu sice stihla udělat dva věnce (na které jsem byla patřičně hrdá :D), nic jiného jsem ale nestíhala, obdarovávaní mě vytáčeli tím, že si dárky kupovali sami a na nic jiného jsem nemohla přijít ani najít v obchodech. Nakonec jsem ale přece jen něco vymyslela, poslední dárky přišly 20. prosince poštou, nic se cestou nerozbilo a já stihla zabalit. Načež mi mamka svěřila asi tak tisíc dárků pro babičku, dědu, sestru, neteř... a já musela den před Štědrým dnem do noci mašlovat balíčky :D. Je fakt pech být nejlepší z rodiny v balení dárků :D. Na samotný Štědrý den jsem tedy byla unavená, zaspala jsem, nic jsem nestíhala, vůbec jsem neměla čas se podílet na zdobení stromečku, prostě chaos. Naštěstí jsem nakonec všechno stihla a ty pravé Vánoce mohly začít. 
Nejdřív jsme jeli na večeři k Markovým rodičům. Tam jsme dostali hráškovou polévku, smaženého kapra s bramborovým salátem a hromadu dárků.


Adventní věnce

Vánoce u Markových rodičů

Vánoční Peginka

Peginka se tvářila znuděně, dokud nedostala vlastní dárek


Ale nakonec dostala jezevčíka, což jí výrazně vylepšilo náladu :)

Když jsme se vrátili k nám, všude blikaly hasičské majáčky, hučela čerpadla a za domem nám parkovalo asi šest hasičských aut. Nejprve jsme málem měli infarkt. Pak se ukázalo, že hořela chata kousek od nás, naštěstí v ní nikdo nebyl, ale stojí přímo u lesa, takže to bylo dost rizikové. Naštěstí nikdo nebyl uvnitř, ale celý Štědrý den nám po zdech blikalo modré světlo majáčků a ozýval se hukot, který nepřeřvalo ani hlasité "Ježíšku, panáčku" z rádia. Nicméně druhou večeři (další smažený kapr se salátem a kapří polévka s krutonky) jsme si dali a pomalu jsme se vrátili zpět do sváteční nálady. S rozdáváním dárku jsme však kvůli tomuto vytržení začali až kolem deváté vybalovali jsme do noci.

Vánoce s mými rodiči





Marka jsem obdarovala koženými řidičskými rukavicemi z Napa Dobříš (vypadají přesně jako ty, co nosil Adam ve filmu Přežijí jen milenci, což ovšem nebyl záměr, ale bonus navrch), dračím kalendářem a předplatným časopisů Spark a Fakker. Taťkovi jsem dala knihy o architektuře, což je pro něj v podstatě synonymem Vánoc, a vánoční CD Neckáře - není to zrovna můj žánr, ale musím uznat, že zvlášť některé skladby jsou hodně povedené. Mamka dostala aromalampu z Fleru i s olejíčky a navíc jsem jí nechala zrestaurovat a vsadit do nových desek památeční kuchařku po babičce.
Sama jsem dostala nějaké to oblečení, šperky z Bali i z Čech, fikanou dřevěnou mísu ze Senegalu, knihy, několik domácích dekorací a s Markem jsme napůl obdrželi směs na přípravu Guláše :D.

A několik povánočních fotek, když přijela moje sestra s bratrem, neteří Karolínkou a psem Joudou:




Upírek a Jouda :D

A po Vánocích přišel čas zkouškového, ve kterém setrvávám doteď :). Doufám, že jste si svátky užili a že jste je zvládli v klidu a bez požáru :).

Komentáře

  1. Pes Jouda mě dostal. =D

    Skvělej článek. Jelikož patřím mezi ty, kdo nechávají nákup dárku na poslední chvíli ačkoliv se každoročně dušují, že příští rok začnou se vším dřív, moc mě Tvoje vyvedení z míry pobavilo.

    Musím říct, že obdivuji Tvůj smysl pro obdarování. Ty dárky mají vážně kouzlo a nápad! Já koupím mamce poukaz na masáž a může být ráda, že má aspoň něco. =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jouda dostal i mě, nejradši bych si ho nechala :D. Ale naší starou kočku Příšeru by z toho asi kleplo :D.
      Děkuju. Všichni mě týden před Vánoci ujišťovali, že mám ještě spoustu času :D.
      Já nakupuju dárky snad ještě radši, než je dostávám. Jsem asi jedinej člověk na světě, kterej má před Vánoci problém spíš s tím, že má vymyšleno tolik dárků, že si prostě nemůže dovolit koupit všechny :D.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Lednové focení, část první

Zpět k Vánocům