Přeskočit na hlavní obsah

Nordic Film Winter 2015 (Severská filmová zima)

Před několika dny jsme navštívili Severskou filmovou zimu 2015 (web). Konala se v pražském kině Lucerna, takže jsme museli jít. Severské filmy a historické kino? Neodolatelná kombinace.

A few days ago we visited Nordic Film Winter 2015 (website). It took place at Prague's cinema Lucerna, so we had to go. Nordic films and historical cinema? Irresistible combination.

Neměli jsme příliš času, takže jsme nemohli jít na všechny filmy, které nás zaujaly. Vybrali jsme si alespoň dva: Imaginárium od kapely Nightwish a Severní blata Baltasara Kormákura. Imaginárium mě překvapilo, čekala jsem dlouhý hudební klip bez obsáhlejšího děje, ve skutečnosti však jde o poměrně epický film s pevným příběhem a efektní vizuální stránkou. Hudba je kupodivu odsunuta do pozadí a slouží spíše jako emotivní doplnění složitých obrazů. A TEĎ PŘICHÁZÍ SPOILER! :) Film se odehrává ve dvou rovinách: reálné a snové. V té první sledujeme dceru umírajícího hudebníka, která zjišťuje, proč se k ní otec celý život choval zahořkle a odmítavě. Ve druhé naopak vidíme, jak otec v předsmrtných imaginacích prochází všemi fázemi svého života a hledá v nich cestu zpět ke své dceři.
Film Severní blata sliboval klasický severský thriller. DALŠÍ SPOILER! Depresivní policista (i ten má komplikovaný vztah s dcerou :D; v dnešní době musí být každý policista depresivní a mít komplikované rodinné vztahy, jinak by to nešlo :D) uvěří, že nedávná vražda staršího muže je spojena s případem smrti dívky, ke které došlo před třiceti lety.
Podle mě byl příběh hoden leda jednoho dílu televizního seriálu a nestačil na celovečerní film. Vše bylo tak zřejmé, že jsem skoro chtěla odejít z kina. Jediným komplikujícím prvkem bylo střídání časových linií, které bylo ovšem dost nejasné, matoucí a zbytečné. Některé scény působily příliš nepravděpodobně, což je u filmu, který má ambice působit realisticky, celkem nezdařilé. Navíc (což samozřejmě není chyba filmu) jsem byla zklamaná, že islandská města včetně Reykjavíku jsou hrozně ošklivá. Na druhou stranu se sluší dodat, že Markovi se film líbil a nesouhlasí téměř s ničím, co jsem o něm napsala :D.

We didn't have much time, so we couldn't see much movies. We chose at least two of them: Imaginaerum by Nightwish and Jar City by Baltasar Kormákur. I was really impressed by Imaginaerum. I've thought it would be something like longer music video clip without complex story, but it was epic visual movie with a strict plot. BEWARE OF SPOILER NOW! :) Imaginaerum deals with old dying musician, who fell into a coma. There are two levels of the story - the first is real, the second is dreamy. In the real part, there is a musician's daughter, who has a very complicated relationship with her father. In the dreamy part, which is very effective, there is a musician, passing through all phases of his life, looking for his lost memories of his daughter. Film is full of spectacular images, rich visual scenes and emotive music. It's something between fairy tale, drama and film by Tim Burton. 
Film Jar City promised classic Nordic thriller. ANOTHER SPOILER! A depressive policeman (who has got a complicated relationship with his daughter too :D) comes to believe a recent murder of an old man is linked with a case of death of a little girl thirty years earlier. For me, it was a story worthy of one part of a television series. The plot was so simple that it wasn't enough for a feature film. Some scenes seemed very unlikely. Changing of time leves was very confusing. Everything was so clear that I wanted to leave the cinema. Moreover I was unpleasantly surprised that the Icelandic cities including Reykjavik are so ugly. On the other hand, it is proper to note that my and my boyfriend's opinions were quite different.



One glass after the show at café Lucerna :)

Outside of the cinema: Lucerna arcade with statue of St. Wenceslas on a dead horse by David Černý


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Wave Gotik Treffen 2014 - část první

Před několika dny jsem si splnila sen a vydala jsem se s Markem na německý Wave Gotik Treffen, což je, pokud vím, největší gothic festival v Evropě. Měla jsem v úmyslu napsat normální článek, ale jen popis příjezdu a hotelu mi zabral půl stránky, proto jsem ho zase smazala a raději se inspirovala u Ophelie a připravila článek ve formě deníku v bodech.
A jsme tu :)
A few days ago my dream came true - me and Marek had been at Wave Gotik Treffen (the biggest gothic festival in Europe, I think). I don't want to do any long translation, I'll write just the main facts. 

Lednové focení, část první

Před pár dny mi fotograf Lukáš Šimonek nabídl focení. Už dlouho jsem nic podobného nedělala a tak jsem se této nabídky hned chytila a již za pár dní jsme se vydali na fotografickou procházku. Původně jsme měli v úmyslu fotit v přírodě na sněhu, ovšem přes víkend sníh roztál, proto jsme plány změnili a rozhodli se pro omšelé městské prostředí. Nejprve jsme začali v podzemních chodbách na Vltavské. Je to malá síť liduprázných, špinavých chodeb, které dnes využívají jen bezdomovci. Naštěstí byla taková zima, že jsme žádného nepotkali. Dále jsme pokračovali na Letnou, ke kyvadlu, ale to už musím rozdělit do dalšího postu.

Zpět k Vánocům

Já vím, že počasí venku právě nepřeje vánočním náladám, ale konečně se mi dostaly do rukou vánoční fotky. Naše letošní Vánoce byly ve znamení kabelek a knih. Kabelky jsem původně chtěla  nafotit, ale nakonec jsem se rozhodla je přidat jako větší outfitový post, až všechny postupně vezmu do společnosti. Naproti tomu knihy jsem nafotila hned. Letos se u nás rozdalo celkem čtrnáct knih, z toho osm jsem dostala já. Nějakou tu knihu najdu pod stromečkem každý rok, ale v takovém počtu naposled ještě na základce. Dostala jsem tři povídkové, dva romány, jednu dokumentární, jeden komiks a jednu v angličtině. Také tak rádi dostáváte knihy? Miluji vůni nových knih :). Škoda jen, že kvůli učení se na zkoušky teď nemám na čtení dostatek času. (Marek říká, že zním jako Hermiona :D).

I know that the weather outside is not exactly in the Christmas mood, but I finally got into hands some Christmas photos. Our Christmas this year was in name of handbags and books. Firstly I'd like to shot handbags,…